h1

4 kroky spiklenců: Cvičení promění v krvavou realitu

Listopad 13, 2010

Svět má v prvním prázdninovém týdnu roku 2005 opravdu na pilno. 4. července sledují američtí vědci z NASA srážku jimi vypuštěné sondy Deep Impact s kometou, o dva dny později Mezinárodní olympijský výbor rozhoduje o konání letních her v roce 2012 v Londýně. V tom samém městě 7. července 2005 odpálí čtveřice sebevražedných atentátníků smrtící bomby.

Lidstvo je v šoku. Čtyři roky po útoku na newyorské Světové obchodní centrum a rok po bombových atentátech v Madridu se teroristé opět hlásí o slovo. Tentokrát si za svůj cíl vyberou město nad Temží, kde sedmý červencový den roku 2005 nechají v metru a autobusu vybuchnout podomácku vyrobené nálože. Zabijí při tom 56 lidí a stovky jich zraní. Celé události se kromě vyšetřovatelů okamžitě chopí strůjci konspiračních teorií. Začnou kolem sebe roztrubovat, že stejně jako v New Yorku, i Londýn se stal obětí vládního spiknutí. Za vším má stát britská tajná služba MI5, která má vyvolanými útoky podpořit v Britech náklonnost pro válku s terorem. EPOCHA Speciál vám nyní představí čtyři kroky, jak byl podle konspirátorů zinscenován teroristický útok v Londýně.

Hrátky s bombami
Krok č. 1: Spiklenci na vybraný den pro útok naplánují protiteroristické cvičení, které bude probíhat přesně na stejném místě a ve stejný čas.

„Ano jistě, už si to píšu. Budu počítat s tisícovkou lidí,“ promlouvá tiše do sluchátka Peter Power (*1951), majitel společnosti Visor Consultants a cosi načmárá do koženého diáře. Je začátek roku 2005 a v této londýnské firmě zabývající se krizovým managementem se dveře netrhnou. Svět se totiž ještě nevzpamatoval z teroristických útoků na New York a Madrid a firmy jako Visor Consultants se z toho snaží vytěžit maximum. Pro své klienty připravují speciální výcviky, jak se během takovýchto útoků chovat.

Bomby v metru? Ale jenom jako!
Jedním z klientů Visor Consultants se stane i vydavatelský gigant Reed Elsevier, konkrétně jeho londýnská centrála. Peter Power pro jejich 1000 zaměstnanců vymyslí speciální tréninkový program: fiktivní bombový útok na londýnské metro. A kdy se má konat? 7. července v 9 hodin ráno! „Bombový útok jsme vybrali z jednoduchého důvodu. Až do roku 2005 vybuchly nálože v londýnském metru celkem 18krát. Navíc většina zaměstnanců Reed Elsevier jezdí do práce metrem,“ vysvětluje o pár let později Peter Power.

Náhoda, nebo promyšlený tah?
Právě na tohoto bývalého důstojníka Scotland Yardu se krátce po bombových útocích na londýnské metro zaměří slídivé oči konspirátorů. Peter totiž ještě týž večer, 7. července, vystoupí v televizi ITV News a v Radiu BBC. Zcela otevřeně přizná, že v době útoku se na stejných místech a ve stejném čase konalo cvičení fiktivního útoku. „To nemůže být náhoda! Výcvik firmy Visor Consultants byla jen kamufláž, jak zamaskovat skutečný útok,“ tvrdí konspirátoři. A pro svá tvrzení mají hned několik důkazů.

Expert přes teroristy
Peter Power totiž není jen majitel Visor Consultants, ale také poradce na Londýnském dopravním komisařství a expert přes terorismus najímaný britskou vládou. Podle konspirátorů právě vedení tohoto ostrovního státu najme Powera, aby pro ně zinscenoval teroristický útok. Vše měl zamaskovat náhodným cvičením a tím dostat ty správné lidi na správná místa. Power ale tato obvinění odmítá. „Byl to pro mě šok, když jsem zjistil, že se naše cvičení změnilo v krutou realitu, ještě teď mi vstávají hrůzou vlasy na hlavě,“ nechává se slyšet Power.

Není to poprvé
„Podobná cvičení jsme dělali i se zaměstnanci Deutsche Bank několik dní před tím,“ upozorňuje Power a dodává, že to není poprvé, co se v Londýně cvičení změnilo v realitu. V lednu roku 2003 vykolejilo metro a souprava narazila do stěny tunelu. Přesně v ten okamžik trénovali metropolitní policisté zásah při podobné nehodě.

Smrt sbalená v ruksaku
Krok č. 2: Najmou si čtyři Araby s tím, že budou hrát hlavní roli při cvičném útoku. Místo atrap jim ale do baťohů umístí skutečné bomby.

Tři Britové s pákistánskou krví Mohammad Sidique Khan (1974–2005), Shehzad Tanweer (1982–2005), Hasib Hussain (1986–2005) a Jamajčan Germaine Lindsay (1985–2005) s plnými baťohy na zádech stojí uprostřed železniční stanice King´s Cross na severu centrálního Londýna. Je krátce před půl devátou ráno, 7. července roku 2005. Celou cestu vlakem z městečka Luton seděli spolu. Nyní se ale na sebe sotva podívají a každý se vydá vlastním směrem.

Masakr začíná
Už za pár desítek minut, v 8:50, začne v sedmimilionovém Londýně masakr. Jednatřicetiletý Khan odpálí svůj „baťoh“ ve vlaku číslo 216. Třiadvacetiletý Tanweer nastoupí do soupravy číslo 204 a bombu aktivuje mezi stanicemi Liverpool Street a Aldgate. Třetí výbuch v metru, mezi stanicemi King’s Cross a Russell Square má na starosti dvacetiletý Lindsay. Poslední z atentátníků, devatenáctiletý Hussain si za cíl svého útoku vybere dvoupatrový autobus číslo 30. Londýnský bombový útok nepřežije 52 cestujících a více než 700 lidí je zraněno.

Kdo aktivoval nálože?
„Původně se mají zúčastnit fiktivního útoku a na zádech mají mít jen atrapy bomb. Nikdo z nich netušil, že jsou nositeli smrti a v onen osudný čtvrtek, 7. července, zabijí pět desítek lidí,“ spekulují strůjci konspiračních teorií. Kritici spiknutí ale jejich scénářům nevěří. Vyšetřovatelé totiž během prohledávání trosek nenajdou časové spínače, a proto je pravděpodobné, že byly bomby odpáleny ručně. „Pokud by atentátníci o útoku nevěděli, asi těžko by sami aktivovali nálože,“ tvrdí odpůrci konspirací.

Ministře, pozor!
Krok č. 3:
Varují své známé, aby se v osudný den vyhýbali dotyčným dopravním prostředkům.

Izraelský ministr financí Benjamin Netanjahu (*1949) si zrovna ve svém pokoji v hotelu Aldridge v centru Londýna rovná papíry do kožené tašky, když se ozve zaklepání. Je 7. července roku 2005, krátce před osmou hodinou ranní. Za dveřmi stojí hotelový poslíček se vzkazem. Během jeho čtení ministrovi pomalu vysychá v krku a tvář mu zesiná. Izraelská ambasáda v Londýně ministra Netanjahua žádá, aby neopouštěl hotelový pokoj. Prý se chystá teroristický útok!

Něco se chystá
Ministr Netanjahu se má v Londýně zúčastnit ekonomické konference, kterou pořádá Telavivská burza a izraelská ambasáda. Setkání se koná v Great Eastern Hotel, který leží nedaleko Liverpoolské stanice. Právě tady jeden z atentátníků odpálí svou bombu. „Krátce před výbuchem volal Scotland Yard na izraelskou ambasádu, že právě obdrželi varování před možným útokem,“ informuje tisková agentura Associate Press a strůjci konspiračních teorií se bijí hrdě do prsou: „Britská vláda nemohla připustit, aby byl během zkonstruovaného útoku ohrožen život tak významného státníka.“

Varování nedorazilo
Tyto spekulace ale odmítá samo izraelské velvyslanectví, které pár dní po útocích na svých internetových stránkách dementuje tvrzení, že bylo před útoky varováno. „Ministr Netanjahu změnil své plány nikoliv před, ale až po výbuších,“ dodává ambasáda. I metropolitní policie prohlašuje, že před útoky nepřišla žádná zpráva o chystané akci.

Trest za Irák
Krok č. 4: A nakonec musí spiklenci veškerou odpovědnost za útoky hodit na vybranou teroristickou skupinu

Vyšetřování londýnské tragédie se okamžitě chopí policisté ze Scotland Yardu. Detailně prohledávají místa činu a sbírají důkazy. Už za pár hodin je jim jasné, že tady o nějaké nehodě nemůže být řeč. Policejní technikové totiž najdou stovky kousků výbušnin a od té doby v hlavách vyšetřovatelů neběží nic jiného, než myšlenky na teroristický útok. Ještě ten samý den jejich podezření nabere na reální podobě. Na internetu se totiž k útokům přihlásí dosud neznámá buňka teroristické sítě Al-Kajdy nazvaná Tajná skupina džihádu.

Přiznání si nahrají
Podle britského vládního dokumentu, který unikl do deníku The Observer, ale toto udání vyšetřovatelé časem zavrhnou. Podle jejich zjištění není čtveřice atentátníků napojena na žádnou mezinárodní skupinu a výbuch zrealizují z vlastního přesvědčení. Podle videonahrávky, kterou natočí atentátníci krátce před útoky, chtějí Británii potrestat za jejich účast na válce v Iráku.

*****

191 mrtvých za vyhrané volby?
• V polovině března roku 2004 se terčem teroristických útoků staly madridské příměstské vlaky. Nálože, které byly odpáleny na dálku pomocí mobilních telefonů, zabily 191 lidí a 1800 jich bylo zraněno.
• K útoku se přihlásila organizace Al-Kajda, ale pozdější vyšetřování ukázalo, že útoky provedla skupina muslimských teroristů inspirovaná Al-Kajdou.
• Teroristé byli po několika dnech obklíčeni policií jižně od Madridu, ale krátce před zatčením spáchali sebevraždy.
• I madridské útoky jsou v hledáčku strůjců konspiračních teorií, podle kterých je zosnovali opoziční socialisté v čele s Josém Zapaterem, aby vyhráli parlamentní volby, které se konaly tři dny po útocích.
• V nich skutečně vyhráli socialisté, kteří v návaznosti na útoky stáhli své vojáky z Iráku.

___

Zdroj: EPOCHA SPECIÁL – 88 největších konspiračních teorií.  Vyšlo 01.10.2010

Doporučujeme taky k tématu přečíst:

 

EPOCHA SPECIÁL – aktuální číslo Vyšlo 01.10.2010
Reklamy
%d bloggers like this: