h1

Mojmír Babáček: 11. září a tajné služby (Promyšlený podvod)

Leden 12, 2011

První původní česká monografie, která vyvrací vládou a masmédii předkládané vysvětlení teroristických útoků z 11. září 2001. Faktograficky bohatá kniha dovozuje na základě analýzy veřejně dostupných informací, že americké zpravodajské a bezpečnostní složky o přípravách útoků věděly, úmyslně jim ale nezabránily a dokonce se na jejich realizaci nejspíš i spolupodílely. Autor vychází z důkladné znalosti oficiálních zpráv amerických vyšetřovacích orgánů, světového tisku i sekundární literatury

Mojmír Babáček (* 1947) je nezávislý publicista a občanský aktivista (zakladatel Mezinárodního hnutí za zákaz manipulace lidské nervové soustavy technickými prostředky). Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor filozofie a politická ekonomie. Během normalizace navštěvoval bytové semináře Petra Rezka a Zdeňka Pince a v roce 1978 podepsal Chartu 77. V roce 1981 emigroval do Spojených států amerických, kde pracoval mimo jiné jako počítačový programátor.

Jazyk: CZ, ISBN: 9788087461006, Počet stran: 256, Kategorie: Historie, Název: 11. září a tajné služby, Podnazev: Promyšlený podvod, Vydavatel: GrimmusAutor: Mojmír Babáček, Rozměr: 147 x 208 mm, Vazba: brožovaná, Doporučená cena: 295 Kč.

Knihu lze objednat přímo na stránkách vydavatele: http://grimmus.cz/ nebo na přímo na emailu: schmidt[et]grimmus.cz .

—————————————————————–

OBSAH

Úvodem

Prolog
Příběh Sibel Edmondsové – jak fungují americké zpravodajské služby a jak probíhá vyšetřování jejich nezákonné činnosti, když je „v zájmu státu“

1. DÍL – ZPŮSOB PRÁCE AMERICKÝCH ZPRAVODAJSKÝCH SLUŽEB PŘED 11. ZÁŘÍM SVĚDČÍ O TOM, ŽE PŘÍPRAVY ÚTOKŮ SLEDOVALY

  • Americké zpravodajské služby věděly o přípravách útoků od začátku roku 2000
  • Americká odposlechová služba po celou dobu příprav útoků odposlouchávala telefonní síť Al Kajdy
  • Americká vláda zabránila týmu Able Danger v odhalení příprav útoků z 11. září
  • Chalid Šejk Mohamed mohl připravovat útoky na území USA přestože na jeho dopadení byla vypsána dvoumiliónová odměna
  • CIA zatajila americké vízum Al Midhara před ostatními zpravodajskými a bezpečnostními službami
  • Otevřenou cestu do USA měl i organizátor teroristických útoků Al Kajdy „Chalad“
  • Zprávy amerických vyšetřovacích orgánů nezveřejnily klíčové informace o sledování schůzky v Kuala Lumpuru
  • CIA se snažila zabránit tomu aby se dozvěděla o odletu účastníků schůzky v Kuala Lumpuru do USA
  • FBI a teroristé v San Diegu
  • Německo ohlásilo odjezd hamburské buňky Al Kajdy do USA
  • Někdo zřejmě sledoval v USA i další únosce z 11. září
  • CIA skrývala před FBI podíl účastníků schůzky v Kuala Lumpuru na teroristickém útoku na válečnou loď Cole
  • FBI zatajila před svými pracovníky zprávu o připravovaných únosech amerických letadel Al Kajdou
  • Národní komise pečlivě vybírala jaké informace o připravovaných útocích Al Kajdy má zveřejnit
  • Na to aby FBI začala hledat teroristy na americkém území bylo pořád ještě „brzy“
  • CIA utajovala zprávy o připravovaných útocích Al Kajdy v USA od cizích zpravodajských služeb
  • CIA se rozhodla varovat prezidenta Bushe před teroristickými útoky Al Kajdy v USA
  • Ředitelství FBI vědělo o přípravách únosů letadel Al Kajdou v USA
  • Kdo všechno věděl předem o útocích z 11. září
  • Vyšetřování Zachariase Musaviho – ředitelství FBI zabránilo odhalení příprav útoků
  • FBI teroristy „nenašla“ přestože měli na svá jména řidičské průkazy bankovní karty a telefonní číslo

2. DÍL – KDO POMÁHAL TERORISTŮM ?

  • Útoky na Spojené Státy z 11. září 2001
  • Americká Správa civilního letectví neinformovala vojenské letectvo o unesených letadlech
  • Jak rychle kdo reagoval na útoky z 11. září
  • Budovy Světového obchodního centra nemohly spadnout tak rychle bez výbušnin a výbušniny byly nalezeny v prachu z pádu budov

Závěr

—————————————————————–

Chalid Šejk Mohamed mohl připravovat útoky na území USA, přestože na jeho dopadení byla vypsána dvoumiliónová odměna

Chalid Šejk Mohamed byl hlavním organizátorem útoků z 11. září. Narodil se v Pákistánu, ale vyrostl v Kuvajtu a vysokou školu absolvoval v USA. V roce 1986 tam ukončil studia v oboru mechanického inženýrství. Svými schopnostmi si v Al Kajdě vysloužil přezdívku „muchtar“ – „mozek“. Hned po studiích se vydal do Afghánistánu pomoci Afgháncům v boji proti sovětské okupaci. V roce 1992 bojoval v Bosně a potom se stal, na pozvání katarské vlády, zaměstnancem katarského ministerstva elektřiny a vodárenství. Část své pracovní doby trávil cestováním po světě a organizováním teroristických útoků. USA nenáviděl, protože ve své zahraniční politice podporovaly izraelskou okupaci palestinského území.

V USA studoval společně s bratrem Ramzi Jusefa. Ramzi Jusef byl jeho strýc a manžel sestry jeho ženy, ale také terorista, který organizoval první bombový útok na budovy Světového obchodního centra v roce 1993. Při vyšetřování tohoto útoku FBI zjistila, že Chalid Šejk Mohamed poslal Ramzi Jusefovi 660 dolarů na jeho uskutečnění.

V lednu 1995, týden před návštěvou papeže, došlo na Filipinách k požáru v bytě, ve kterém byly vyráběny výbušniny, které měly být použity k útoku na papeže. Výrobu výbušnin řídili Chalid Šejk Mohamed a Ramzi Jusef, kteří po požáru z Filipin utekli. V rámci vyšetřování byl zatčen Abdul Hakim Murad, který prozradil plán Chalida Šejka Mohameda a Ramziho Jusefa vyhodit za letu do povětří 12 letadel směřujících do Los Angeles (tam směřovala i letadla unesená 11. září 2001). Hakim Murad řekl vyšetřovatelům FBI i to, že Mohamed a Jusef uvažovali o tom, že by bylo možné, aby malé letadlo naložené výbušninami narazilo do budovy ředitelství CIA v Langley. Bylo by zcela logické, kdyby od té doby byly nejdůležitější americké instituce vybaveny protivzdušnou obranou. Psalo se i o tom, že doopravdy byly. Potom je ale překvapivé, proč nebylo 11. září sestřeleno letadlo nalétávající na Pentagon.

Chalid Šejk Mohamed byl v roce 1996 za přípravu útoků na americká letadla směřující do Los Angeles v USA odsouzen. V tomtéž roce se americké zpravodajské služby dozvěděly, že Chalid Šejk Mohamed žije v Kataru a snažily se přesvědčit katarskou vládu, aby souhlasila s vysláním amerického komanda, které by ho zatklo. Katarská vláda ale Mohamedovi dala nepopsaný pas a umožnila mu tak útěk. V roce 1998 USA rozsudek nad Chalidem Šejkem Mohamedem zveřejnily a za informaci vedoucí k jeho zadržení byla vypsána od¨měna 2 milióny dolarů. FBI také vydala plakát s jeho fotografiemi (s plnovousem a bez plnovousu), které si opatřila koncem roku 1995.

Z Kataru odešel Chalid Šejk Mohamed do Afghánistánu a Pákistánu, ale část roku 1997 prožil v Praze. S použitím 60 falešných pasů na různá jména cestoval po celém světě a zakládal tam teroristické buňky. Ještě v roce 1996 se v Afghánistánu sešel s Bin Ládinem a vyprávěl mu o útoku na Světové obchodní centrum a plánu odpálení letadel směřujících do Los Angeles. Zároveň mu předložil svůj plán na útok letadly na cíle v USA. Do té doby si jako terorista hájil svou nezávislost, ale k realizaci tohoto plánu potřeboval velkou organizaci, která by na ni mohla vynaložit hodně peněz. V roce 1997 přestěhoval svou rodinu do Pákistánu a na přelomu let 1998 a 1999 dostal od Bin Ládina souhlas s realizací plánu útoku na USA s použitím letadel. Podle své výpovědi, po zatčení v roce 2003, chtěl Mohamed použít malých letadel naložených výbušninami a Bin Ládin navrhl, aby bylo použito unesených velkých civilních letadel.

Chalid Šejk Mohamed chtěl potom unést 10 letadel, z nichž 9 mělo narazit do Světového obchodního centra, Pentagonu, ředitelství CIA a FBI, amerického kongresu a do amerických jaderných elektráren. 10. letadlo měl pilotovat on sám, zabít všechny muže na palubě a potom dosáhnout toho, aby mohl v amerických médiích pronést řeč, odsuzující americkou podporu Izraele, Filipín a represivních arabských vlád (nejspíš tím myslel vlády, které nepodporovaly islámský fundamentalismus). Bin Ládinovi se tento plán původně zdál být příliš složitý, ale nakonec na něj přistoupil. Zamítl jenom projev v amerických médiích. Podle výpovědi Chalida Šejka Mohameda chtěl Bin Ládin v roce 1999, aby letadlo narazilo do Bílého domu a Pentagonu, Chalid Šejk Mohamed chtěl zničit Světové obchodní centrum a oba chtěli zaútočit na budovu amerického kongresu. Bin Ládin také vybral 4 účastníky budoucí akce: Chaleda Al Midhara, Navafa Al Hazmiho, „Chalada“ bin Ataše (vlastním jménem Taufiga bin Ataše) a Abu Baru al Jemeniho. To všechno byli jeho dobří známí, Chalada znal už od dětství. Chalad ale nedostal americké vízum a Abu Bara o něj potom ani nezažádal – oba byli z Jemenu a Mohamed nakonec přišel na to, že cestu do USA může s určitostí zajistit jenom lidem se saudsko arabskými pasy(1). Kromě toho, že v létě 2001 americká vláda zjednodušila vydávání víz pro saudsko arabské občany tím, že mohli o víza žádat hromadně prostřednictvím cestovních kanceláří, se zřejmě Mohamedovi podařilo navázat kontakt s konsulárním úředníkem v saudsko arabském městě Džidáhu, který byl ochoten vydávat víza za úplatky i těm, kteří nesplňovali podmínku, že se dá oprávněně předpokládat, že v USA nezůstanou jako nelegální přistěhovalci.

Cítil Mohamed potřebu podílet se na přípravě útoků i osobně? Členové hamburské buňky, na rozdíl od něj, neměli s plánováním a přípravami teroristických útoků žádné zkušenosti. Al Hazmi a Al Midhar se podíleli na přípravách teroristických útoků v Africe jen na nižších pozicích. Riskoval by Chalid Šejk Mohamed vysvětlování všech detailů přípravy útoků prostřednictvím elektronických komunikací, o kterých věděl, že mohou být nalezeny a analyzovány? Víme, že Chalid Šejk Mohamed se útoků chtěl zúčastnit i osobně.

12. června 2001 rozšířila CIA po Intelinku (společné databázi všech 14 amerických zpravodajských a bezpečnostních služeb) zprávu, kterou dostala od svého informátora, že Chalid Šejk Mohamed cestuje do USA a rekrutuje lidi, kteří by se v USA připojili k těm, kteří už tam dorazili a že tam zřejmě plánuje teroristický útok. Zprávu o cestách Chalida Šejka Mohameda do USA dostaly všechny americké zpravodajské služby, vojenští velitelé a příslušné složky ministerstva financí a ministerstva spravedlnosti. Nikdo z adresátů této zprávy se ale nepostaral o to, aby byla prověřena a Mohamed byl případně při své příští cestě do USA sledován a byly tak odhaleni ti, kteří tam připravovali teroristický útok.

Ve zprávě Národní komise se píše, že americké zpravodajské agentury v roce 2001 ještě nevěděly, že Chalid Šejk Mohamed, který se do roku 1998 podílel na přípravě teroristických útoků samostatně, vstoupil do Bin Ládinovy organizace. Zpráva si ale v této věci protiřečí, protože podle připojené poznámky(2), měla zpráva, ve které se tato informace objevila, název: „Terorismus: Životopisná informace o spolupracovnících Bin Ládina v Afghánistánu“. Ve zprávě vyšetřovacího výboru amerického kongresu se naopak píše, že zpráva od informátora obsahovala informaci, že Chalid Šejk Mohamed „se zdá být pobočníkem Bin Ládina, který má u něj největší důvěru“(3). Protože je těžké uvěřit, že by Národní komise o této zprávě od informátora psala, aniž by si jí přečetla, uvedla zřejmě tvrzení, že americké zpravodajské služby v té době nevěděly, že Chalid Šejk Mohamed vstoupil do Al Kajdy, aby oslabila význam faktu, že americké zpravodajské služby na tuto informaci, v době, kdy rostl příval zpráv o připravovaném velkém teroristickém útoku Al Kajdy proti USA s katastrofálními následky, nereagovaly. Tuto chybu ve zprávě Národní komise je nejlépe možné vysvětlit tím, že byla psána jako bestseler, který si mělo přečíst velké množství Američanů, zatímco zpráva amerického kongresu má 800 stránek a je pojatá jako odborný výklad a dalo se předpokládat, že si ho přečte málokdo. Z bestseleru Národní komise se tedy Američané nedozvěděli, že americkým zpravodajským službám bylo lhostejné, jestli do USA cestoval vysoce postavený člen Al Kajdy v době, kdy věděly, že Al Kajda chystá velký teroristický útok proti USA.

Kdo si tuto zprávu z Intelinku měl určitě prostudovat, byl strategický analytik protiteroristického odboru ředitelství FBI, přidělený k oddělení Usámy Bin Ládina, protože znalosti o historii teroristických organizací a životopisné údaje o teroristech patřily, podle zprávy generálního inspektora ministerstva spravedlnosti, do náplně jeho práce. Bylo by také logické, aby si tuto informaci spojil s informacemi o plánech Al Kajdy z nedávné minulosti. Od ředitele FBI měl mít k dispozici informace, že „Plány Bin Ládinovy sítě jsou na postupu“ a že „Bin Ládinovo veřejné vystupování může být předzvěstí útoku“, které dostal ředitel FBI, společně s dalšími představiteli americké vlády, od CIA v květnu 2001. Strategický analytik, podle zprávy generálního inspektora ministerstva spravedlnosti, měl, na základě analýzy získaných informací, odhadovat kdy a kde by mohlo dojít k příštímu teroristickému útoku. Kdyby se tento analytik věnoval své práci, musel by si ověřit na ministerstvu zahraničních věcí a u přistěhovaleckého úřadu, podle fotografií Chalida Šejka Mohameda (s plnovousem a bez plnovousu), které FBI měla od roku 1995, jestli Chalid Šejk Mohamed žádal o americké vízum a jestli prošel v USA celní a pasovou kontrolou. Kdyby se ukázalo, že do USA cestoval, měl se strategický analytik postarat o to, aby byl při příští cestě sledován a potom zatčen.

Svou databázi žádostí o americká víza si měla prohledat i zpravodajská služba amerického ministerstva zahraničních věcí, která měla pod kontrolou vydávání amerických víz cizincům. Zpráva generálního inspektora ministerstva zahraničních věcí o činnosti této zpravodajské služby před 11. zářím ale, navzdory žádosti amerického kongresu, nebyla vypracována a neví se tedy, jak na ní reagovali agenti této služby. I oni ji zřejmě ignorovali, protože 27. července dostal Chalid Šejk Mohamed americké vízum. Takové nedbalosti by se ale normálně fungující zpravodajská služba nemohla dopustit. Fakt, že se jí dopustila kompletní sestava amerických zpravodajských a bezpečnostních služeb a ještě i vojenští velitelé, ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo financí, svědčí o záměrném jednání.

Když analytici amerických zpravodajských a bezpečnostních služeb na tuto zprávu nereagovali, zjevně zanedbali své povinnosti a nejspíš i možnost získat 2 milióny dolarů nebo nějakou část z této sumy, což není uvěřitelné. Není uvěřitelné, že si na tuto informaci nevzpomněli ani v následujících dvou týdnech, kdy CIA vydávala americkým vládním představitelům další a další informace o blížícím se velkém útoku Al Kajdy proti USA s katastrofálními následky. O měsíc později, v červenci 2001, byla zastavena spolupráce strategického analytika FBI s oddělením Usámy Bin Ládina na ředitelství FBI. Rozhodnutí ředitelství FBI odstranit tohoto strategického analytika z oddělení Usámy Bin Ládina v době, kdy vědělo, že se chystá velký teroristický útok Al Kajdy proti USA, by se dalo přirovnat k rozhodnutí useknout tomuto oddělení hlavu a svědčí o vědomé snaze americké vlády zabránit odhalení připravovaných útoků Al Kajdy v USA.

Podle informátora CIA také Mohamed tvrdil, že může každému, kdo by se chtěl do Spojených států vypravit, obstarat americké vízum. Po útocích z 11.9. se toto tvrzení informátora CIA potvrdilo, když se ukázalo, že zaměstnanec amerického konzulátu v Džidahu v Saudské Arábii přijímal úplatky a dárky za vystavení amerických víz. Po útocích z 11. září se dokonce ukázalo, že v Džidahu byla vystavována americká víza nezpůsobilým uchazečům o americké vízum i v době sovětské okupace Afghánistánu pro muslimské bojovníky, kteří odjížděli do výcvikových táborů v USA – tato víza vystavoval americký zaměstnanec konsulátu. Protože informace, že Mohamed mohl teroristům obstarat víza byla pravdivá, je uvěřitelné i to, že Chalid Šejk Mohamed útoky z 11.9. připravoval skutečně přímo na území USA, přestože na něj byl vydán zatykač a na jeho zadržení byla vypsána dvoumiliónová odměna. Podle zprávy vyšetřovacího výboru amerického kongresu oddělení CIA, které mělo na starosti zatýkání teroristů v té době dospělo k závěru, že zpráva od informátora není důvěryhodná, ale stojí za to ji prověřit pro případ, že by byla pravdivá: „je-li to Chalid Šejk Mohamed, máme jak závažnou hrozbu, tak příležitost ho zatknout“, napsalo.

Podle zprávy televizní stanice MSNBC, potvrzené prohlášením členů personálu Národní komise(4) , dostal Chalid Šejk Mohamed 23. července 2001 americké vízum. 27. ledna 2004 psal americký deník Los Angeles Times, že Chalid Šejk Mohamed nejen dostal v červenci 2001 americké vízum, ale že CIA o možné cestě Chalida Šejka Mohameda do USA buď neinformovala americký přistěhovalecký úřad nebo tento úřad Mohamedovu žádost o vízum přehlédl. CIA se tedy nepokusila využít „příležitosti ho zatknout“. Dařilo se snad Chalidu Šejku Mohamedovi unikat pozornosti amerických úřadů tím, že měl 60 falešných pasů na různá jména?

V roce 1993, po bombovém útoku na Světové obchodní centrum, byl v USA zřízen protiteroristický program Visas Viper (vizová zmije), který měl poskytovat informace o teroristech konzulárním úřadům, které vydávají víza. V roce 1997 začal pracovat program TIPPIX, který od té doby skanoval fotografie lidí, podezřelých z terorismu, do databáze Visas Viper. Fotografie byly ukládány i do databáze IBIS, která byla používána pracovníky celní a pasové kontroly při vstupu cizinců na americké území(5). V kongresovém slyšení z 1.10.2002 řekl Francis Taylor, koordinátor pro boj s terorismem na americkém ministerstvu zahraničních věcí, že na seznamu lidí, podezřelých z terorismu, kteří nesměli dostat americké vízum, byl u každého jména elektronicky uložen stručný životopis a fotografie a že americké konzulární úřady ověřovaly informace o žadatelích o víza v této databázi pomocí „pokročilé informační technologie“ (6). Fotografie lidí, kteří žádali o vízum tak byly počítačově porovnávány s fotografiemi lidí, kteří byli na seznamu lidí podezřelých z terorismu před vydáváním víz v databázi ministerstva zahraničních věcí a potom znova, při vstupu cizinců na americké území, v databázi přistěhovaleckého úřadu. V prohlášení personálu Národní komise o udělování víz teroristům z 11. září a procedurách při jejich vstupu na americké území se píše, že pracovník americké celní a pasové kontroly „použil data z pasu, zvláště když bylo možné je přečíst strojově, ke kontrole v různých databázích přistěhovaleckého úřadu a celní a pasové kontroly“ (v prohlášení se také píše, že jen některé z digitálních kopií pasů únosců byly nalezeny po 11. září 2001). Fotografie Chalida Šejka Moahmeda měly americké úřady od roku 1995. Americký přistěhovalecký úřad rozhodně nepotřeboval, aby ho CIA na možnou cestu Chalida Šejka Mohameda do USA upozorňovala. U Chalida Šejka Mohameda musela být na seznamu poznámka, že má být zatčen. I kdyby žádost Chalida Šejka Mohameda o americké vízum prošla na americkém konsulátě v Saudské Arábii, jeho fotografie by musela být znovu zkontrolována při vstupu na americké území. MSNBC psala, že „vyšetřovatelé nevěří, že skutečně vstoupil do země“. V prohlášení členů personálu Národní komise o vydávání víz teroristům z 11. září se píše, že „neexistuje důkaz, že by kdy použil tohoto víza ke vstupu do Spojených států“ – zřejmě tedy hledali digitální kopii jeho pasu, ale nenašli ji. Je ale také pravda, že našli digitální kopie pasů jen některých teroristů, kteří prošli v letech 2000 a 2001 americkou celní a pasovou kontrolou. Je proto možné, že Chalid Šejk Mohamed na americké území vstoupil. Žádná z komisí ve své zprávě nenapsala, že by si, podle fotografie, ověřila, jestli Chalid Šejk Mohamed dostal vízum v roce 2001 vícekrát.

Chalid Šejk Mohamed k žádosti o vízum z 23.7.2001 použil saudskoarabský pas se jménem Abdulrahman Al Gamdi a svoji skutečnou fotografii bez plnovousu a s brýlemi na očích. Na zatykači s ohlášenou odměnou byly dvě fotografie, jedna s plnovousem a druhá bez plnovousu (a bez brýlí). Při počítačovém zpracování jeho fotografie v databázi teroristů by jeho žádost o vízum neměla projít, pokud počítač při vyhodnocení fotografie vycházel ze vztahu různých detailů na tváři. Takové klamy jako jsou brýle by počítačové zpracování u teroristů mělo předpokládat. Proč tedy Mohamedova fotografie prošla? Dostal Mohamed americké vízum proto, že měl být při příletu zatčen? Proč o tom ale nenapsala žádná z amerických vyšetřovacích komisí – zbavily by tím americkou vládu podezření, že útočníkům napomáhala k úspěchu. Bránili se ti, kteří vyšetřovali útoky z 11. září tomu, vyslovit lež, která by nebyla podložena fakty? Při slyšení v americkém kongresu z 1.10.2002 řekl Tony Eddison z Kanceláře pro konzulární záležitosti, že „je fyzicky nemožné uložit na počítač data o individuálním žadateli (o vízum) aniž by to vyvolalo kontrolu v těchto databázích…“ (včetně Visas Viper). Pokud úředník v saudsko arabském Džidahu přiložil na Mohamedovu žádost o vízum jinou fotografii, musel by být trestně stíhán a o ničem takovém se neví. Pravděpodobné vysvětlení, proč Mohamed vízum dostal je tak, že Mohamedovy fotografie byly z databáze Visas Viper odstraněny nebo nahrazeny jinými fotografiemi, aby mu byl umožněn vstup na americké území. V tom případě byly fotografie vyměněny i v databázi přistěhovaleckého úřadu.

Poznámky ke kapitole 4:

  1. The 9-11 Commission Report. Final Report of the National Commission on Terrorist Attacks Upon the United States, Official Government Edition. http://www.gpoaccess.gov/911/index.html
  2. tamtéž, str. 533, pozn. 12
  3. REPORT OF THE JOINT INQUIRY INTO THE TERRORIST ATTACKS OF SEPTEMBER 11, 2001 – BY THE HOUSE PERMANENT SELECT COMMITTEE ON INTELLIGENCE AND THE SENATE SELECT COMMITTEE ON INTELLIGENCE. December 2002 (str. 31) http://www.gpoaccess.gov/serialset/creports/pdf/fullreport_errata.pdf
  4. Entry of the 9/11 Hijackers into the United States, Staff Statement No. 1 http://www.9-11commission.gov/staff_statements/staff_statement_1.pdf#search=%22entry%20of%20the%209%2F11%20Hihjackers%20into%20the%20United%20States%22
  5. Statement of Mary A. Ryan Assistant Secretary for Consular Affairs United Stattes Department of State ( http://avalon.law.yale.edu/sept11/ryan_001.asp)
  6. Testimony to the Joint Congressional Intelligence Committee Inquiry, October 1, 2002 by Ambassador Francis X. Taylor, coordinator for Counterterrorism, Department of State (str. 3) http://www.fas.org/irp/congress/2002_hr/100102taylor.pdf

—————————————————————–

Poděkováni: Děkujeme panu Babáčkovi a nakladatelství Grimmus za umožnění uveřejnění ukázky na naších stránkách.

—————————————————————–

Knihy o 11. září 2001:

ISBN:     9788087461006 Stran:    256 Kategorie:    Historie Podnazev:    Promyšlený podvod Vydavatel:    Grimmus Autor:    Mojmír Babáček
Reklamy
%d bloggers like this: